Víra která přetrvává,
může být i na obtíž?
Nebo je to dobrá zpráva,
díky níž se rozzáříš?
Tak či tak je stále tady,
mocná královna všech dní.
Která nepřijímá rady,
ona všechno dobře ví.
Ten den kdy ti řekne sbohem,
nechtěj nikdy prožívat.
Bude spojený se srdcebolem,
ten tě bude užírat.
Tak vydrž blázne nutkání,
co přivolává chtíč a touha.
To tak důležíté pro klání,
co není jenom chvilka pouhá.
V DOMĚ Z RŮŽÍ
Když člověk klečí v slzách na podlaze
a Bůh ho přitom vyslechne.
Pak každé další dění kol,
ti nesmí býti lhostejné.
Vždyť dle obrazu mi Jeho,
jsme přišli v tento širý svět.
V domě z růži stavěného ,
náš život začal pučet v květ.
Tak shlédni Bože prosím na nás
a dej nám sílu hledat tě.
Ať nachází tě tam kde býváš,
ať má duše z prachu povstane.
a Bůh ho přitom vyslechne.
Pak každé další dění kol,
ti nesmí býti lhostejné.
Vždyť dle obrazu mi Jeho,
jsme přišli v tento širý svět.
V domě z růži stavěného ,
náš život začal pučet v květ.
Tak shlédni Bože prosím na nás
a dej nám sílu hledat tě.
Ať nachází tě tam kde býváš,
ať má duše z prachu povstane.
TAHACÍ PANÁČEK
Taháš ho za nohu a on s ní hýbe,
hlavičkou na stranu klidně ti kývne.
Provázky přivázat za celé tělo,
aby už nějakou oporu mělo.
Zatáhni za hlavu a zlom mu vaz,
aby už neklamal nikoho z nás.
Tvářil se zdvořile, tak nějak živě,
pravda však vítězí, lež bývá jinde.
hlavičkou na stranu klidně ti kývne.
Provázky přivázat za celé tělo,
aby už nějakou oporu mělo.
Zatáhni za hlavu a zlom mu vaz,
aby už neklamal nikoho z nás.
Tvářil se zdvořile, tak nějak živě,
pravda však vítězí, lež bývá jinde.
DLAŽDIČ
Pomalu se všechno střádá,
aby to pak vybuchlo.
Duše se srdcem se hádá,
že pry srdce vyměklo.
Argument se nenachází,
Duše ale pravdu má.
Srdci asi něco schází,
kdo se na to podívá?
Podívát se může každý,
ale napravit to může jen.
Kdo ti cestu světem dláždí,
kdo to dělá každý den.
aby to pak vybuchlo.
Duše se srdcem se hádá,
že pry srdce vyměklo.
Argument se nenachází,
Duše ale pravdu má.
Srdci asi něco schází,
kdo se na to podívá?
Podívát se může každý,
ale napravit to může jen.
Kdo ti cestu světem dláždí,
kdo to dělá každý den.
TICHÝ VÝKŘIK DO TMY
Rozervané srdce od Lásky,
co tluče stále jen.
Jak zaryl bys ty do něj oblázky,
co předchozí jsi získal den.
Pak pomalu a jistě slábne,
ten tlukot značíc žití tvé.
A ruka tvoje bez života padne,
do dlaně k tomu stvořené.
co tluče stále jen.
Jak zaryl bys ty do něj oblázky,
co předchozí jsi získal den.
Pak pomalu a jistě slábne,
ten tlukot značíc žití tvé.
A ruka tvoje bez života padne,
do dlaně k tomu stvořené.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)